MYSLIVOST A PÉČE O LES

     Myslivost a péče o les (lesní hospodářství) jsou přirozenou součástí minulosti i současnosti (snad) každé obce. Přestože tyto oblasti lidské činnosti (hospodářského charakteru) se mohou zdánlivě jevit jako méně zajímavé, i v případě Bohuňova a Janoviček lze nalézt minimálně několik zajímavostí.

     Péče o les (či tzv. lesní hospodářství) patří k tradičním a nezbytným odvětvím hospodářství a průmyslu (nejen) České republiky, neboť dřevo je přirozeně v některých oborech stále nenahraditelnou surovinou. V samotném historickém vývoji lesního hospodářství lze nalézt množství významnějších změn, týkajících se nejen technologie a způsobu těžby dřeva či jeho následné dopravy, ale např. i pozemkového vlastnictví, které bylo bezprostředně ovlivněno pozemkovými reformami. Většina lesních porostů byla ještě v průběhu první republiky majetkem šlechtických rodů, které sice v roce 1918 pozbyly šlechtických titulů, nicméně pozemková reforma z roku 1919 byla realizována pozvolně a nakonec jen zčásti, a proto větší část nemovitostí mnohým z nich zůstala až do druhé poloviny 40. let (mnohé lesy však byly v průběhu 30. let odkupovány jednotlivými obcemi od panských velkostatků). V okolí Bohuňova a Janoviček náležely rozlohou větší lesní porosty (např. les Pičulín či pozdější obecní lesy Zady a Kozejl) hraběti Mitrovskému, kterému přirozeně patřily i hájovny. Panská hájovna v katastru Bohuňova je zmiňována již v roce 1820; v Janovičkách byla hájovna součástí panského dvora na severním okraji obce. Největší lesní porosty na katastru Bohuňova a Janoviček, tj. lesy Zady a Kozejl, byly počátkem 30. let od hraběte Mitrovského oběma obcemi odkoupeny. V souvislosti s politickými změnami v roce 1948 byly následně lesy zestátněny, nicméně počátkem 90. let potom v rámci majetkových restitucí navráceny zpět, což se týkalo i lesních ploch menšího rozsahu či menší výměry, jenž patřily v první polovině 20. století převážně tehdejším soukromým zemědělcům. Mnohé rozsáhlejší lesní porosty, například les Pičulín (rozkládající se již mimo katastr Bohuňova), jsou však majetkem státního podniku Lesy ČR dodnes, neboť byly v poválečném období zestátněny jako „šlechtický majetek“.

     Myslivost (podléhající v současnosti zákonu č. 449/2001 Sb. o myslivosti ze dne 27. listopadu 2001), vykonávaná především formou zájmové činnosti, je rovněž součástí hospodářských činností člověka, přičemž se vyznačuje dlouhodobým využíváním a ochranou přírody, včetně zvěře žijící ve volné krajině. Předmětem myslivecké činnosti je chov, lov a ochrana desítek druhů zvěře, přičemž část z toho tvoří živočišné druhy celoročně hájené. Lovná zvěř je prostřednictvím členů mysliveckých sdružení obhospodařována s vědomím dodržování zásad trvale udržitelného hospodaření. Hlavním posláním myslivosti je tedy udržování početních stavů zvěře v optimálním množství, které nezpůsobuje poškozování přírodního prostředí (a různých hospodářských činností prováděných v přírodě), a zároveň zabezpečující biologickou reprodukci jednotlivých druhů a přirozenou skladbu populace respektující biologické zákonitosti volně žijících živočichů.

     Myslivost coby zájmovou činnost vykonávali, vedle lidí z okruhu šlechtických či jiných bohatých a zámožných rodin, přirozeně i mnozí soukromí zemědělci, což platilo nejen v minulosti, ale do určité míry to platí dodnes. Organizované struktury, podobné té současné, se myslivost dočkala až v období po druhé světové válce. Bohuňovští myslivci se tehdy stali členy nově vzniklé Myslivecké společnosti Lísek, jenž byla v průběhu (pravděpodobně první poloviny) 60. let přejmenována na Myslivecké sdružení Lísek. V roce 2002 bylo založeno Myslivecké sdružení Bohuňov, jehož členy jsou myslivci z Bohuňova a Janoviček i z Lísku.

     S myslivostí je neodmyslitelně spjata i tzv. honitba (skupina pozemků k provozování myslivosti), která zahrnuje vedle lesních porostů také i  půdu ornou či vodní plochy. V případě Bohuňova a  Lísku je situace následující – existuje zde Honební společenstvo Lísek, jehož členy jsou majitelé pozemků z obce Lísek i Bohuňov. Myslivecké sdružení Bohuňov tak obhospodařuje pozemky pronajaté Honebním společenstvem Lísek. V okolí Bohuňova a Janoviček se vyskytuje nejběžnější srstnatá i pernatá lovná zvěř, avšak lze se zde setkat i s některými druhy, jenž jsou dnes v rámci České republiky již (spíše) vzácnější. Za užitečný počin lze označit zrealizování tzv. biopásů v okolí obce (od jara 2009), které svým významem (např. úkryt pro zvěř či pro mnohé další živočichy) alespoň částečně nahrazují zaniklé krajinotvorné prvky (meze, remízky, apod.). Biopásy lze charakterizovat jako pruhová potravní políčka (osetá směsí pohanky, prosa, lupiny bílé, obilnin apod.) o šíři 6 až 12 m, umístěná na okraji nebo uvnitř půdních bloků na orné půdě. Bližší informace o charakteru krajiny a jejího rázu jsou uvedeny na stránce « přírodní prostředí ».

Sepsal a zpracoval Mgr. Petr Šikula. Informace o současných sdruženích a společenstvech poskytl pan Jiří Pokorný.