Památka na rok 1918 v naší obci

Poznámka: Tento příspěvek pochází již z roku 2008, avšak vzhledem k jeho opětovné aktuálnosti v souvislosti s kulatým výročím i k roku 2018  byl údaj o počtu let (v textu níže) aktualizován.

     V souvislosti s 28. říjnem bývá každoročně vzpomínáno výročí vzniku samostatného státu, avšak letošní kulaté výročí je vhodnou příležitostí pro opětovné hlubší zamyšlení nad významem tohoto státního svátku, jenž v průběhu uplynulých 100 let nemohl být vždy veřejně slaven s patřičnou úctou, především z politických a z ideologických důvodů, a to nejen za druhé světové války.

Bohuňovští hasiči u pomníku umístěného v blízkosti kaple (tehdy ještě pouze zvoničky). Fotografie pochází z pozůstalosti pana Aloise Pokorného (1904–2001).

     Jedním ze symbolů tohoto státního svátku se stala i vzpomínka na padlé spoluobčany v první světové válce, kterým byl na jejich památku téměř v každé obci v naší zemi zbudován pomník. Jako vhodná příležitost se nabízelo 10. výročí osvobození od rakouské nadvlády a vzniku Československého státu, a tak byl v průběhu roku 1928 postaven pomník i v Bohuňově. Z místních občanů se první světové války aktivně účastnilo (na několika bojových frontách) více než padesát mužů (jeden z nich se stal i legionářem), z nichž jich zahynulo devět.

     Samotný pomník ztvárňuje přibližně 20 q těžký a necelé 3 metry dlouhý kámen hranolovitého tvaru, který dovezli zdejší občané až z lesa za Lhotou. Nad vsazenou deskou (se jmény devíti bohuňovských občanů padlých ve válce), zhotovenou kameníkem z Nedvědice, je umístěn medailon s hlavou Krista. Pomník byl vztyčen mezi dvěma (koncem zimy v roce 2004 skácenými) jírovci (hovorově „kaštany“) v blízkosti bohuňovské kaple (tehdy ještě pouze zvoničky), kde také proběhlo 23. září 1928 slavnostní odhalení a vysvěcení. Na zbudování pomníku se (nejen) prostřednictvím finanční sbírky podílela „celá“ obec.

Současné umístění pomníku na prostranství trojúhelníkovitého tvaru na návsi v Bohuňově.

     Pomník byl v říjnu 1980, při úpravách bohuňovské návsi, přemístěn do tehdy nově oploceného prostranství trojúhelníkovitého tvaru. Úprava tohoto prostranství je potom především od jara 2008 výrazně pozměňována.

     V případě Janoviček se v souvislosti se státním svátkem setkáváme se dvěma zajímavostmi. Zpráva „o převratu“ dne 28. října 1918 se dostala do Janoviček ještě ten den, což nebylo v tehdejší době běžnou realitou (velká vzdálenost od větších měst; špatné silniční spojení s okolními obcemi; ve vesnickém prostředí tehdy ještě přirozeně chybějící telefonní spojení).

     Jinak pomník zde zbudován nebyl, přestože z více jak dvaceti místních občanů účastnících se války, z nichž se dva navíc stali legionáři, jich padlo (nebo následkem válečných útrap zemřelo) devět. Janovičky byly v období první republiky sice samostatnou obcí, avšak poměrně malou (žilo zde necelých 90 obyvatel), což by mohlo vysvětlovat i tehdejší zadluženost obce. Navíc místní sbor dobrovolných hasičů byl založen až v roce 1936 (k úřednímu potvrzení vzniku SDH došlo navíc až v roce 1937), v čemž lze snad rovněž hledat jeden z důvodů, proč v Janovičkách pomník postaven nebyl, neboť v Bohuňově se na realizaci pomníku významně podíleli právě hasiči (viz fotografie v horní části této stránky).

     Za účelem vzpomenutí na účastníky obou světových válek byl zaveden Den válečných veteránů, který je v ČR jako „významný den“ (od listopadu 2001) připomínán každoročně 11. listopadu (v tento den došlo k přistoupení „Německa“ na uzavření příměří, čímž byly ukončeny boje první světové války).

Zpět na stránku « Volné téma »

S využitím obecních kronik Bohuňova a Janoviček sepsal Mgr. Petr Šikula.